středa 29. ledna 2014

Jakou barvu má jaro?

V lednu sice začal nový rok, ale zároveň se objevilo několik pracovních uzávěrek, takže času na přípravu nebylo moc. Jak se mi ale čím dál víc potvrzuje, děti často ani žádnou hlubokou přípravu a propracované myšlenky nepotřebují. Rády se vracejí ke známým věcem a používají osvědčené způsoby. Chtěla jsem původně víc povídat o počasí a zkusit třeba nějaké přiřazování počasí k ročním obdobím, oblečení podle počasí nebo něco podobného. Nakonec jsme si ale vystačili s barevnými papíry, pastelkami a lepidlem. Postupně ke každému ročnímu období jsem děti vyzvala, aby si vybraly, která barva jim ho nejvíc připomíná. I když to ze začátku vypadalo, že se strhne bitva o žlutý a růžový "jarní" papír, nakonec si každý vybral ke své spokojenosti. Celkově mě dost překvapilo, jak různorodě a osobitě tentokrát děti tvoření pojaly. Už se totiž několikrát stalo, že do čeho se pustil jeden, chtěli hned napodobovat všichni ostatní. Chvíli jsme si společně povídali, kdo má na jaře co nejraději a potom si to každý podle sebe na papír nakreslil. Bylo tu dost velikonočních vajíček, ale taky jedno tygří vejce, čmelák, motýli a záhon květin. V létě vedlo plavání, zmrzlina, borůvky a jahody, na podzim pouštění draků, sbírání kaštanů, žaludů a hub a v zimě sáňkování a sněhuláci. Tentokrát se do práce zapojili opravdu všichni, i když každý podle svojí chuti a výdrže. U statických činností je to někdy náročnější koordinovat, protože mezi dětmi jsou opravdu velké rozdíly v samostatnosti i v tom, jak dlouho se vydrží věnovat jedné činnosti. Takže zatímco některé děti už běhají a mají vše podle svých měřítek hotovo, jiné jsou v polovině práce a další ještě ani nezačaly.


středa 22. ledna 2014

Jaro, léto, podzim, zima

Zdá se mi, že děti opravdu rády dělají věci opakovaně. Když třeba potřetí říkáme básničku, je na nich vidět ta radost, že už se jim vybavuje a že ji mohou říkat a předvádět se mnou. A stejně tak mají radost, když se mohou "blýsknout" nějakou vědomost z minula. A tak jsem se rozhodla ještě zůstat u ročních období, i když strom jsme už měli hotový. Náhodou jsem narazila v Levných knihách na bloček samolepek a černobílých obrázků "Seasons".


Nebyly sice zdaleka tak vkusné jako třeba tyto, ale stejně jsem jich hned několik koupila. Doma jsem vybrala čtyři obrázky nejvíc se hodící k ročním obdobím a ke každému období sadu samolepek. Na kroužku jsem k tomu ještě přidala obrázky počasí, které jsme si prohlíželi a povídali si o nich. Vybarvování obrázků a lepení samolepek jsme prokládali pohybovými aktivitami které nějak souvisely tím konkrétním ročním obdobím, děti dokonce samy vymýšlely písničky, které je u obrázků napadaly - a moc jsme si to užili.  :-)

středa 15. ledna 2014

Koloběh roku

Začátek nového roku nabízí velké téma času, posloupnosti, koloběhu, návratu... V našich zeměpisných šířkách jsou výrazná čtyři roční období, ke kterým se váže spousta činností, svátků, počasí i dějů v přírodě. Něco z toho jsem se pokusila s dětmi zrealizovat při výrobě stromu čtyř období
Byl to první společný projekt, kdy netvoří každý zvlášť, tak jsem byla dost zvědavá na výsledek. A opravdu mě moc příjemně překvapil. Nejdřív jsem ovšem chtěla zase nějakou krátkou říkanku nebo písničku, ideálně s předváděním a pohybem. Jednu písničku jsem sice našla, ale ta mi připadala hodně dlouhá. A tak opravdu nezbylo než si ji vymyslet

Rok má čtyři období.
Která to jsou, kdo to ví?
Jaro, léto, podzim, zima,
někdy vedro, jindy rýma.

Z jara květy vypučí, včely na nich zabzučí.
V létě nejlíp u vody zobat sladké jahody.
Podzim listí shazuje, barevně ho maluje.
V zimě přijde sníh a mráz a po zimě jaro zas.

Rok má čtyři období.
Která to jsou, kdo to ví?

A pak už jsme se pustili do práce. Při tvorbě stromu jsem se držela základní předlohy, ale provedení bylo trochu "co dům dal". Bohužel ve školce pracujeme v herně s kobercem, což není ideální prostředí pro rozmáchlou výtvarnou tvorbu. Navíc s lepidlem jsme už dělali několikrát, takže jsem tentokrát zaexperimentovala s oboustrannou lepicí páskou. A dokonale se to vyplatilo. Byla navíc transparentní, takže na obraze zůstal krásně vidět původní obrys stromu, který jsem namalovala doma. Vždy jsem pouze sundala ochrannou pásku na příslušném úseku obrazu a odkryla tím lepivou vrstvu.

 

Prvním ročním obdobím byla zima, u které se děti nejvíc vyřádily. Materiál mi pomohla nachystat Šárka, protože zrovna ve středu dopoledne vytahala v nestřeženém okamžiku z poličky roli buničinových čtverečků a jala se je cupovat. Ideální materiál pro výrobu sněhu:-) Děti ve školce nejdřív čtverečky rozebíraly na jednotlivé vrstvy a dílky, muchlaly z nich kuličky, lepily na větve stromu, došlo i na sněhovou závěj pod stromem a nevyhnutelně došlo i na velkou chumelenici v herně.

 


Když už to začalo vypadat na opravdovou sněhovou kalamitu, museli jsme povolat sněžné pluhy a společnými silami dostat živel pod kontrolu. Pak už mohlo přijít jaro a oproti zimní chumelenici to bylo klidné lepení něžných růžových kvítků na větve i pod strom. A protože jsme tvořili třešeň, znamenal přesun k letní části stromu koulení a lepení třešinek z červených ubrousků. Obsypané větve dětem nestačily, bavilo je to tolik, že jsme ještě naplnili košík pod stromem. Ukázalo se, že 45 minut nestačí, takže podzim jsme si nechali na následující týden. Opět jsme zapojili jemnou motoriku, tentokrát měly děti natrhat proužky barevného papíru na drobné čtverečky - podzimní listy. Nečekala jsem, že to bude docela náročný úkol a děti měly velkou radost, když pochopily princip odtrhávání kousků a viděly, jak jim hromádka listí přibývá. Přibylo pak i na stromě i pod stromem a kupodivu začalo poletovat všude kolem. Abychom mohli pokračovat, bylo potřeba ho pořádně shrabat na velkou hromadu. Strom byl hotový, takže jsem mohla na závěr rozdat dětem kartičky s výjevy typickými pro jednotlivá roční období. Přiřazování nám dalo docela zabrat, takže musím do příště promyslet, jak to udělat jednodušeji.

 
A na závěr dva pracovní listy, které mi cvrnkly do nosu a hodily se k tématu: