Kůra

Na kroužek se tentokrát sešlo jen 6 dětí a byla na nich znát únava a nenálada z šedivého počasí. Básničku z minula si ale skoro celou pamatovali a měli z ní radost. Připravila jsem si povídání o kůře stromů - nejdřív jsme mluvili o tom, že kůra je podobná naší kůži, dokonce ta slova i stejně začínají. Ale kůra stromů není pružná jako naše kůže (to jsme vyzkoušeli na rukou a na tvářích) a jak strom roste, kůra se loupe nebo praská. Ukazovala jsem dětem kůru z břízy a platanu a nejzajímavější byl pro ně korkový špunt. V našich končinách se dají korkové lišty najít na větvičkách javoru babyky (Acer campestre) a jilmu habrolistého (Ulmus minor), který jsem taky dětem ukázala.

zdroj: http://www.aphotoflora.com

Olupování korku a rýpání do něj nehtíky je docela zaujalo. Určitě by se ten materiál dal využít i nějak výtvarně, kdyby ho bylo víc a byl na to delší čas. Celkově ale bylo povídání na děti moc dlouhé, byly roztěkané a nesoustředěné. Takže příště to bude chtít víc akce. Dost času jsme vlastně taky strávili pozorováním slunéčka sedmitečného a dohadováním se, kdo ho bude držet:-)
Na závěr jsem si nechala frotáž kůry stromů - ukázala jsem dětem, jak papír v každém rohu přilepit kuličkou lepicí gumy a mastnými pastely po něm naplacato přejíždět. Žmoulání kuliček některé hodně zaujalo, skoro víc než samotné tvoření. Krásné cvičení na jemnou motoriku. Zato ježdění pastelem naplacato byl velký nezvyk a některé děti nebyly ochotné vzdát se zažitého způsobu držení pastelky. Každý ale nakonec odcházel se svým obtiskem kůry.

Klárčin jírovec maďal